Snad každý zná ten pocit, když mu za krk skočí kočka. Co kočka, ale pořádný kocour, který nás nenechá ani spát. V zrcadle nejde vidět, ale pořád tam sedí. Nemůžeme se pořádně otočit sem ani tam. Někdy se nám točí hlava, jindy zase bolí. Občas nám bolest vystřeluje až do rukou, kde se může projevovat i brněním. V práci na nás nesmí nikdo promluvit, jinak je zle. Na sport nemáme ani pomyšlení. Kvalita života rapidně klesá.
Co ten protivný kocour vlastně je? Kde se vzal?
Není to nic jiného, než vnitřní alarm, který nás upozorňuje, že něco děláme špatně. Říká nám – tak takhle teda NE. Viníkem může být cokoliv: svalová dysbalance, stres, chybné cvičení, nebo nás může jen ,,ofouknout“ (třeba klimatizace). Lék vyhraje boj s následkem, ne však s příčinnou. Proto si každý musí uvědomit, kde a kdy mu tam kocour skočil. Když se toho dovtípí, tak má napůl vyhráno (o problémech zapříčiněných stereotypem budu psát v dalším článku). Pro rychlé odhození kocoura je třeba uvolnit šíjové a mezilopatkové svalstvo: působením suchého tepla (nikoliv horké vody), protažením, masáží. A aby se kocour nezatoulal zpět, je třeba držet v rovnováze svaly středu zad se šíjovým svalstvem. Toho nejlépe docílíme posílením mezilopatkových svalů a uvolňováním krčních. Hlavně se snažme co nejčastěji narušovat naše pohybové stereotypy a vnímat všechny ,,kocoury“ včas.